Reprodukční plakáty - Egon Schiele

Krátký úvod do historie počátku 20. století

Začátek 20. století je nepochybně jedním z bouřlivějších, ale zároveň i historicky zajímavějších období, i když je těžké v něm hledat pozitivní aspekty každodenního života obyčejného člověka. Vzhledem k tomu, jakého umělce si teď bereme na mušku, přiblížení historického pozadí tvorby Egona Schieleho je věcí, kterou nelze opomenout, pokud se alespoň pokusíme pochopit jeho umění.

Samý začátek 20. století je obdobím plným kontrastů a nejasností, do té míry, že i historici se neshodnou, kdy vlastně 20. století začalo, a často je za hraniční datum považován okamžik vypuknutí nebo konce první světové války. Změny, které na konci 19. století nastartovala průmyslová revoluce, měly na společnost vliv ještě dlouho poté, a to způsobem, který je i dnes předmětem diskusí, když přemýšlíme o postupující automatizaci výroby. Těžká ekonomická situace nejchudších vrstev společnosti a vnější tlak na přizpůsobení se nové realitě vedly k rostoucím společenským napětím. Přidejme k tomu nestabilní situaci na mezinárodní politické scéně a technologický pokrok, a dostaneme recept na vojenský konflikt v měřítku, jaké dosud nebylo pozorováno.

Egon Schiele, Stojící polonahý v hnědé košili, 1913

Život Egona Schieleho

Egon Schiele byl rakouský malíř a grafik, narozený v roce 1890, tvořící na počátku 20. století ve Vídni. Egon je jednou z těch osobností, kolem kterých nelze projít lhostejně. Lehkomyslník, dobrodruh, kontroverzní postava – jakkoli bychom jej nazvali, faktem je, že jeho malířství, spolu s tvorbou takových excentriků, jako byli Freud či Mozart, je jedním z ústředních bodů na mapě kulturního dědictví Rakouska. Chráněnec samotného Gustava Klimta vytvořil svůj vlastní, jedinečný styl inspirovaný secesí, kombinující prvky symbolismu a expresionismu. Můžeme si vyměňovat argumenty o tom, zda jsou obrazy Egona Schieleho vhodné, či nikoli, zda je vulgární ve svém sdělení, nebo zda dovedně zachytil to, co je neuchopitelné. Jedno je jisté – Egon Schiele je králem kontrastů a jako nikdo jiný dokázal ve svých portrétech zprostředkovat psychologickou hloubku problémů trápících tehdejší společnost. Egon Schiele je osobností stejně tragickou jako doba, ve které žil. Neobyčejný talent, vzpurná povaha a tragický konec, který má stejně symbolický význam jako jeho obrazy. Egon Schiele zemřel v roce 1918 během epidemie nechvalně známé španělské chřipky, která zdecimovala Vídeň, den před pádem Rakousko-Uherské monarchie.

Egon Schiele, Autoportrét, 1912

Ačkoli výběr mimořádně hubených modelek byl diktován osobními preferencemi Schieleho, většina z těchto dívek (často nezletilých!) byla ztělesněním materiální situace, ve které se nacházely - téměř vyhladovělé, s rozcuchanými vlasy, ztracené v nepřátelském světě, ve kterém musely fungovat. Ale přemýšlí někdo z nás o tom, když se díváme na obrazy Egona Schieleho? Často tento aspekt opomíjíme, soustředíme se pouze na estetické hodnoty a kontroverzní obsah, zcela bagatelizujeme jejich psychologický rozměr. Stalo se to trochu pochmurným, takže přejděme k o něco příjemnějším tématům.

Obrazy Egona Schieleho

Malířství Egona Schieleho se vyznačuje minimalistickou formou, silnou konturou, hranatými, až geometrizujícími zobrazeními lidské postavy a především neutrální barevností prokládanou kontrastními, silnými barvami. Podívejte se například na obraz "Dáma s modrými punčochami". Žena, stočená do klubíčka, zachycená shora, na jejímž těle modré punčochy vypadají jako stužka, tvoří jediný akcent a barevnou dominantu. Všimněte si také kombinace dvou hlavních barev - hnědé a modré - které jsou na opačných stranách barevného spektra.

Egon Schiele, Dáma s modrými punčochami, 1912

Typická pro Egona Schieleho je také dynamická kompozice a obvykle vertikální orientace. Postavy nikdy nejsou umístěny ve středu a nemají ani bod rovnováhy. Jeho obrazy však nepůsobí dojmem disharmonie, jsou dokonale vyvážené a těžiště kompozice je přeneseno na barevný akcent, diagonální linie lidské siluety a silnou konturu, ve které je jasně patrný vliv malířství jeho mistra, Gustava Klimta. Typický pro modernismus elegantní minimalismus dokonale souzní se smyslnou, často obscénní tematikou jeho obrazů.

Egon Schiele, Sedící žena s pokrčeným kolenem, 1917

Reprodukce obrazů - plakáty na plátně

Přecházíme od vážných historicko-uměleckých analýz k o něco lehčím tématům a poradíme vám, jak využít naše plakáty na plátně při zařizování interiéru. Reprodukce obrazů Egona Schieleho jsou rozhodně doplňkem, který se hodí do většiny místností, i když si uvědomujeme, že samotná tvorba tohoto vídeňského umělce není pro každého.

Neutrální hnědé a béžové tóny se hodí do chladných místností, kde vyniknou na pozadí studené šedé nebo modré. Tematika jeho obrazů je zajímavým kontrastem k syrovému, industriálnímu prostředí.

Egon Schiele, V sedící pozici, datum neznámé

Egon Schiele, Dvě ženy v objetí, 1911

Také klasická bílá bude ideálním pozadím pro plakáty na plátně s reprodukcemi obrazů Egona Schieleho. Modernistická manýra jeho malířství se hodí do minimalistických interiérů, zdůrazňuje dobrý design moderního nábytku inspirovaného 70. léty.

Egon Schiele, Dva kapesníky, 1912

Jako nadšení zastánci méně zřejmých kombinací jsme ani tyto nemohli vynechat z našeho výběru. Kámen na zdech je už poměrně extravagantní volbou, a v kombinaci s jednoduchostí nábytku inspirovaného Bauhausem tvoří dokonalé pozadí pro obrazy Egona Schieleho.

Egon Schiele, Embrace, 1917

Mezi našimi produkty najdete výběr nejzajímavějších děl Egona Schieleho. Obrazy, jejichž originály dnes mají závratnou hodnotu, jsou nyní dostupné ve formě plakátů, které tiskneme na vysoce kvalitní plátno, dokonale odrážející barvy originálu. Jsme si jisti, že plakáty s reprodukcemi obrazů Egona Schieleho jsou skvělý způsob, jak oživit každý interiér.